Hrozně bychom si přáli, aby bez plastů nebyl jenom samotný festival, ale i městský areál kolem
Když se řekne Brutal Assault, většina lidí si vybaví tvrdou hudbu, černou barvu a pevnost Josefov. Jeden z největších metalový festivalů u nás však v sobě skrývá daleko víc. V rozhovoru s ředitelem festivalu Tomášem Fialou se dozvíte o tom, co je velmi dobře známo návštěvníkům, avšak možná již méně známé širší veřejnosti, a to je ekologická stránka festivalu, na které si pořadatelé náležitě zakládají.
Přestože je pro Brutal typická černá barva, festival patří k těm „nejzelenějším“ u nás. Co vás přimělo zajímat se o ekologickou stránku festivalu?
Festival pořádáme již dlouhých 26 let a během té doby jsme přirozeně dospěli do stádia, že jej chceme pořádat tak, aby po nás zůstala co nejmenší ekologická stopa a měli jsme co nejlepší pocit ze skvělého festivalu a dobře odvedené práce. Díky tomu, že jsme hodně jezdili i po zahraničních festivalech a cestovali po světě, tak jsme věděli, že mnoho věcí jsme schopni udělat lépe. Náš přístup k ekologii je přirozené vyústění toho, že se věci dají dělat lépe a vlídněji k přírodě.
Věříme, že tím, že se budeme chovat udržitelněji, dáme dobrý vzor našim návštěvníkům.
V roce 2012 přišel festival jako úplně první v Česku se systémem vratných kelímků. Poté přišlo biologicky rozložitelné nádobí a pak vlastní třídící linka na odpad. Jak s odstupem času tyto kroky vnímáte? A jakou máte zpětnou vazbu od samotných návštěvníků?
Jako kontinuální činnost, kdy se v každém možném aspektu snažíme zlepšit. Věříme, že tím, že se budeme chovat udržitelněji a dáme dobrý vzor našim návštěvníkům, tak i je přimějeme chovat se alespoň o trochu lépe a následovat našeho příkladu. Většina našich návštěvníků je ráda, když festival proběhne v co nejekologičtějším formátu a mohou se na tom podílet.
V oblasti ekologie a udržitelného přístupu je festival opravdu hodně daleko. Myslíte si, že stále existuje prostor pro další růst?
Vnímáme, že těch největších kroků jsme dosáhli. Nevidím, kam bychom ještě mohli jít, protože vodíková energie je spíše propagační věc než reálná věc pro celý festival. Ale snažíme se to vylaďovat v detailech, kde vidíme cestu. Ještě bych dodal, že pro festivaly, které stojí na vlastních nohách, musí jít ekologie s ekonomií dohromady. Hledáme řešení, která budou ekologická a zároveň budeme schopni je implementovat a zaplatit. To je poměrně investigativní činnost a poměrně zajímavá cesta. To nejkrásnější by bylo, kdyby stát do budoucna ekologičtější alternativy subvencoval do té míry, že nebudou dražší než ty konvenční věci.
Festival navštěvuje mnoho zahraničních návštěvníků, jak vnímají ekologičnost festivalu oni?
Lidé si toho všímají a vnímají změny a kvitují je, a to nejen přímo na festivalu, ale také na sociálních sítích. Já bych řekl, že je to preventivní věc, díky tomu se lidé vzdělávají a podvědomě dostávají nové standardy chování. Ohlasy máme pozitivní, ale děláme to hlavně kvůli sobě a kvůli tomu, že chceme, aby návštěvníci začali přemýšlet podobně jako my.
Do organizace festivalu silně zasáhla i covidová vlna. Změnil Covid něco v zeleném směru festivalu?
Covid nás omezil v rozmachu, který jsme měli naplánovaný a který se drobně zpomalil, ale v principu nás neovlivnil. My o tom přemýšlíme pořád stejně. Když vidím v dnešním době jednorázové kelímky, tak tomu moc nerozumím. I kdyby to recyklování plastů probíhalo líp, než jsme zvyklí, tak si myslím, že je zatím vzdělávací funkce, kterou ty jednorázové kelímky neplní a do 21. století už nepatří.
Necháváte se někým konkrétně oblasti ekologie a udržitelnosti inspirovat?
My hodně věcí řešíme i ekonomicky, ale většina věcí pochází z vlastní zkušenosti. Jeden čas jsem jezdil často do Indie, kde jsem objevil arekové talíře. Jedná se o druh palmy s tvrdšími listy, které se po spadnutí za studena lisují a potom se z něho vyrobí talíř. Vypadá do fantasticky a jediná ekologická stopa, která zůstává je transport. To je věc, kterou jsme sem importovali sami z Indie. Jednali jsme asi s 21 dodavateli, a nakonec jsme si to sem dovezli a aplikovali. Většina našich řešení je dělaná ve smyslu, že si to sami zařídíme. Protože kdybychom to brali z běžných sítích, tak by to bylo v takovém množství finančně velmi nákladné. Už kdysi jsem říkal, že ekologie je investigativní činnost a vymýšlení procesů, což nás i baví. Každou věc, kterou na festivalu máme se snažíme proskenovat ze všech stran a podívat se na ni z pohledu ekologie. Najít ekologický problém, najít jiné řešení. To je naše hybná síla toho procesu.
Od roku 2017 v rámci festivalu spolupracujete s organizací Sea Shepherd, která se zabývá ochranou moří a oceánů. Co vás k této spolupráci vedlo a v čem spočívá?
Sea Shepherd jsem objevil v době, kdy jsem poslouchal kapelu Gojira, která byla jejím příznivcem a měla písničky o velrybách. Mně se jejich práce v té době moc líbila, protože byly takzvanými policisty oceánu, kde zákon nikdo nevyžadoval, přestože regule byly dané. A velmi se mi líbila a líbí činnost organizace. My jsme se po letech poměrně sblížili. Dokonce jsem vařil na jedné lodi, což byl velký zážitek. Baví mě lidi, co jsou kolem toho, jsou plní ideálů a chtějí něco udělat pro Zemi, to je skvělé. A jak to prohlubujeme? Možná budeme dál spolupracovat i na nějaké akci. Letos tu bude premiéra jejich filmu. Každoročně také přijíždí jejich zástupci vedení, kteří mají přednášku a snaží se osvětlovat, že ve chvíli, kdy se budeme k moři a oceánům chovat tak, jak jsme se chovali posledních 2 000 let, tak nám to vrátí. A to je pro nás ve skutečnosti to nejdůležitější, přestože si to nemusíme jasně představovat, protože nejsme země, která hraniční s mořem. Ale je radost takovou osvětu poskytovat nenásilnou formou a myslíme si, že je to dobře.
Co říkali návštěvníci festivalu na změnu partnera hlavní stage?
Určitě bylo několik negativních ohlasů, ale hlavně hodně pozitivních. Jsem rád, že jsme k tomu kroku kdysi přistoupili. Možná to pro někoho mohlo být netradiční, možná radikální, ale nám se to povedlo, abychom řekli tu myšlenku, kterou jsme měli. My úplně nestojíme o veliké komerční partnery.
Brutal má i vlastní les. Od podzimu 2020 pravidelně vysazujete spolu s dobrovolníky na dva tisíce jedlí, dubů a buků. Jak vznikl tento nápad?
S tímto nápadem přišel náš manager ekologie Jan Müller (mimochodem mistr světa v thajském boxu), kdy navázal spolupráci s Lesy České republiky. Vlastně jsme přemýšleli, jakým způsobem neutralizovat naši uhlíkovou stopu, která vzniká spalováním emisí, dopravou na festival a přidruženými službami. Raději než financovat sázení stromů někde na druhém konci planety jsme se rozhodli danou aktivitu zhmotnit v místě poblíž festivalu, a tím pádem pomoci místní přírodě.
Máte ještě další nápady nebo plány v oblasti ekologie do budoucna?
Asi nechceme odhalovat úplně všechny karty, ale každý rok přicházíme s dalšími vylepšeními. Hrozně bychom si přáli, aby bez plastů nebyl jenom samotný festival, ale i městský areál kolem festivalu, a tím jsme dosáhli úplné minimalizace ekologické stopy.
Festival má nemalou základnu fanoušků, kteří pravidelně pomáhají i během roku s opravami areálu josefovské pevnosti. Popíšete nám prosím, jak tato spolupráce funguje?
Spolupráce s našimi fanoušky funguje na dobrovolné bázi. Je vždycky radost, když se nějaké akce zúčastní srdcaři. Pro dobrovolníky je zajištěné stravování a ubytování v pevnosti. Co se pracovních činností týče, pomáháme místním dobrovolnickým spolkům, např. Ochránci památek pevnosti Josefov, se zvelebováním pevnosti a okolí. Část prací směřuje k tomu, abychom mohli vylepšit areál pro následující ročník festivalu, zbytek se zabývá opravou pevnosti jako historické památky.
Může se jako dobrovolník přihlásit kdokoliv?
Určitě. Podmínka je, aby přijel s dobrou náladou a bavilo ho to. Většinou to nejsou úplně kvalifikované práce v místech, kde je té práce velké množství, ale nejsou na to velké finance. Díky tomu se dává dohromady i skvělá parta lidí, která večer spolu posedí, mají si o čem povídat a dělají to zadarmo. Společný jmenovatel toho je, že ti lidé o tom přemýšlí a mají tomu co dát a tenhle fakt generuje kvalitní lidi.
Pomáháme místním dobrovolnickým spolků (...) abychom mohli vylepšit areál pro následující ročník festivalu, zbytek se zabývá opravou pevnosti jako historické památky.
A plány na tento rok nám prozradíte?
Tento rok už to bohužel nedopadne, ale velmi rádi bychom na příští rok vytvořili nejen prostor areálu bez plastu, ale celé město. Rádi bychom stánkařům ve městě dali vratné kelímky a zároveň, aby občerstvení bylo vydáváno na talíře, které jsou přirozeně odbouratelné. Jinak plno malých projektů.
V programu festivalu myslíte i na vozíčkáře a hendikepované návštěvníky. Na kolik je pro vás obtížné vytvořit festival „bez bariér“ v prostředí, jako je josefovská pevnost?
Josefovská pevnost je většinově bezbariérovým prostorem a tedy jen pracujeme se dispozicí pevnosti. Za festival budujeme zastřešené vyvýšené prostory s lepším výhledem a nájezdovými rampami, kde jsou k dispozici dobrovolní asistenti.
Nebojujete s omezeným prostorem, když se festival nachází v pevnosti?
Trošku jsme se už na hranici dostali, ale my bychom rádi udrželi velikost areálu a do budoucna ho už jen vylepšovali. To je náš cíl.
Brutal Assault patří mezi přední evropské metalové festivaly a každoročně ho navštíví přes dvacet tisíc návštěvníků. Od roku 2007 se festival koná v pevnosti v Josefově u Jaroměře. Genius loci dodává festivalu jeho nezaměnitelnou atmosféru. Na několik dní v srpnu duní prostorem josefovské pevnosti všechny druhy metalu, ale také punk rock, experimentální rock nebo elektro. Dokořán jsou návštěvníkům otevřené raveliny, bastiony, hradby a mnohá cihlová zákoutí, která nabízí doprovodný program.