Cena památkové péče za rok 2021 zná své vítěze

1. 9. 2022

Rada Královéhradeckého kraje již podruhé ocenila za příkladnou realizaci obnovy architektonického dědictví v kraji. Cenu za příkladnou obnovu architektonického dědictví či popularizační činnost získaly: spolek Přátelé Markvarticka, Římskokatolická farnost Nová Paka a Společnost železniční výtopna Jaroměř. Během slavnostního udílení cen v Hospitálu Kuks 22. června byly předány také Pamětní plakety za péči o válečné hroby Ministerstva obrany ČR. Další podrobnosti v Tiskové zprávě.

Cena památkové péče za rok 2021:

Cena za restaurování

vítěz: Římskokatolická farnost Nová Paka za restaurování nástěnných maleb v klášterních kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace

Kostel patřící k nejcennějším památkám vrcholného baroka v Čechách byl postaven podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Poslední velké opravy proběhly ve 30. letech 20. století. Jeho rozsáhlá obnova probíhá již od roku 2002. Součástí této obnovy bylo i restaurování fresek v interiéru kostela realizované v letech 2014 až 2021.

Bývalý poutní kostel má tady v Podkrkonoší veliký význam a jsem osobně rád, že znovu celý tento prostor, kam přišli během staletí statisíce poutníků, znovu zazáří ve své kráse a může oslovit všechny, kdo sem přijdou, nejenom na bohoslužby,“ uvádí farář Pavel Kalita, který spravuje novopackou farnost již 16 let.

 

Cena za stavební obnovu

vítěz: Přátelé Markvarticka za obnovu kostela sv. Jiljí

Gotický, později barokně upravený, kostel sv. Jiljí je nespornou dominantou obce Markvartice. Jeho špatný stav proto nenechával v klidu místní obyvatele. Převzetí areálu kostela do vlastnictví obce bylo impulsem ke vzniku spolku Poté, co obec získala areál kostela do svého vlastnictví, byly ve spolupráci se spolkem Přátelé Markvarticka a zahájení prvních kroků započaty první kroky k jeho obnově. Po opravě márnice byla zajištěna statika kostela a zrekonstruována fasáda věže včetně kostelních hodin. V současné době se opravují kostelní varhany.

Samotný průběh prací je na desetiletí. To znamená, pokud se nám podaří, a my v to věříme, dotáhnout opravy kostela do zdárného konce. Ale bavíme se o opravě fasády a střechy. Až poté začne vnitřní rekonstrukce. Kromě kostela se snažíme zachraňovat místní roubené stavby, té práce je tu opravdu hodně, na několik let, možná na několik životů. Tyto práce nikdy nekončí,“ řekl předseda spolku Petr Brabec.

 

finalista: Oblastní charita Červený Kostelec za opravu Ateliéru Břetislava Kafky

Oblastní charita v Červeném Kostelci získala do svého majetku vilu s ateliéry, které ve 20. letech 20. století nechal postavit sochař a léčitel Břetislav Kafka. Po rekonstrukci vlastní vily se pustili rovněž do obnovy navazujících ateliérů. Zde vzniklo zázemí pro mobilní hospicovou péči, ale také ambulance léčby bolesti a sociální poradenství.

Budova je památkově chráněná, a tak jsme ke kompletní rekonstrukci přistupovali s ohledem na její památkovou hodnotu a s tím, že vytváří s vedlejší vilou, kde Břetislav Kafka bydlel, ucelený areál. Vzhledem k zanedbanému stavu bylo nutné rekonstruovat v komplexním rozsahu. V jedné místnosti se nám podařilo zachovat původní vybavení vycházející z doby původního majitele,“ dodává ředitel oblastní charity Ing. Mgr. Miroslav Wajsar.

finalista: Josef Šefl za obnovu bývalé fary v Uhřínově

Budova fary se svým hospodářským zázemím byla vystavěna krátce poté, kdy se Uhřínov stal samostatnou farností, tedy po roce 1720. Fara se svým hospodářským zázemím stojící v těsné blízkosti dominanty obce – kostela sv. Vavřince – byla po požáru ve špatném stavebnětechnickém stavu. Před zánikem ji zachránil až nový majitel, který se pustil do rozsáhlé rekonstrukce a dal této historické stavbě nový život.

Začali jsme rekonstrukcí střechy, protože objekt byl po požáru. Naštěstí požár nebyl tak rozsáhlý, když jsme rekonstruovali obvodové konstrukce, tak jsme měnili cca 20–30 % nosných konstrukcí. Dál jsme vyměnili okenní otvory, podlahy a vzniklo nám nově podkroví,“ popisuje rekonstrukci majitel Josef Šefl.

 

Cena za významný počin a dlouhodobý přínos památkové péči

vítěz: Společnost železniční výtopna Jaroměř

Spolek fungující od roku 1991 má ve svém fondu pět parních lokomotiv, tři motorové lokomotivy a desítky železničních vozidel. Od roku 1994 provozuje stálou expozici železničního muzea v bývalé výtopně, kterou od roku 2010 rovněž rekonstruuje. Spolek se zabývá nejen opravami a sbírkou železničních vozidel, ale také prezentací těchto kulturních památek a železničních reálií veřejnosti.

Nejvzácnější a asi neblíže našemu srdci je tzv. Kafemlejnek, lokomotiva 310.006 z roku 1878. To byla první lokomotiva, kterou spolek opravoval. Mašinka skončila v Hradci Králové na nádraží jako pomník a v roce 1986 byla z pomníku odstraněna. V červenci 1989 díky opravě byla zprovozněna a uskutečnily se první jízdy pro veřejnost. Lokomotiva je dosud stále v expozici a je to pro nás opravdu to nejvzácnější co máme, protože jsme na ní všichni vyrůstali,“ dodává k expozici předseda spolku Bohuslav Škoda.

finalista: Ochránce památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV

Spolek vznikl v roce 1992 s původní myšlenkou obnovit ravelin číslo XIV, ale postupně se začal starat i o další kulturní památky, které se nacházejí na území pevnosti Josefov. Ravelin byl ve značně dezolátním stavu a dobrovolníci postupně opravili strážnici a část dělostřeleckých kasemat. Dostavěli část chybějících hradebních konstrukcí a tuto nedílnou součást obranného systému josefovské bastionové pevnosti zpřístupnili veřejnosti.

Nejraději na Ravelinu XIV mám, já osobně, dělostřelecké kasematy, protože je tam spousta drobných předmětů pocházejících ze stavby pevnosti, ale zároveň i fragmentů zbouraných částí hradeb, ať kamenných, nebo ocelových, a tam to má tu svoji auru, kdy tam člověk přijde a vidí něco, co už tady více než 200 let není, ale tam se to dá dohledat a třeba si na to i sáhnout,“ říká předseda spolku Milan Libich.

finalista: Ing. arch. Jan Slavík

Ochranou historických objektů se Jan Slavík zabývá více než padesát let. Především je třeba zmínit jeho podíl na obnově areálu broumovského benediktinského kláštera. Díky jeho inciativě byly provedeny opravy většiny vnějších fasád kláštera, klášterního kostela a vnitřního nádvoří a následovaly také restaurátorské práce v interiéru budov klášterního komplexu. Jan Slavík je také autorem nebo spoluautorem mnoha odborných, ale i populárních publikací, které se věnují památkám našeho kraje.

Vybírám si objekty, které je potřeba nejdříve opravit podle kritického, dá se říci, havarijního stavu, kdy je záchrana v poslední chvíli nesmírně nutná. Vybírám si objekty, které jsou spojeny s historií kraje a s jeho umělecko-historickou tradicí,“ říká sám ke své práci.

Fotogalerie